dovolím si uvest přesnost první zmínky názvu slavíč: První dochovaná písemná zmínka o Slavíči je v druhém urbáři frýdeckého panství z roku 1636. V tomto urbáři je rovněž poprvé zmíněna Morávka, jejíž vnik je uváděn mezi léty 1615 – 1620 podél horního toku řeky. Text z urbáře, kde je psáno o Slavíči teď budu citovat: „… Ten verch všecken od knížectví Těšínského odtečený jest a koncem jeho hranice jde. Potok má hora Slavíč jeden, vpadá do Morávky, dává z něho platu Gola 3 kopy pstruhův. Od Slavíče jde hranice hřbetem, odkud řeka vyvírá, slově verch Polek až po verch Prostřední, po verch Kozy Chrbty až na Velků Polom Těšínské hranice konec jest. Z Polky, řeky, která od vrchovin vyvírá, platů dává Jura Kohutek 1 kopu pstruhův…“. Slavíč je zde zmíněn jako Slawicz (1) Názvy jako Slavíč, (nebo také Vlaské, Travný, Ropice, Lipový či Úspolka) mohou být a asi i jsou mnohem starší než Morávka samotná. To tedy svědčí o tom, že území bylo hospodářsky využíváno mnohem dříve, než se zde začali usazovat první lidé, tzv. zahradníci a chalupníci – osadníci. Ve třetím urbáři z roku 1664 je Slavíč zmiňován stejně jako r. 1636, Slawicz, jsou zde zmiňovány i další názvy, které se ve Slavíči až dodnes dochovaly. Jsou to Zajeczi Kyczera, Ropiczna Kyczera, Blatne, Smerczyna a Frankova Kyczera. (2) V tomto urbáři jsou také zmíněny potoky: Medvědí, Frankov, Ropičný a Blatný, které se dnes, ale i dle urbáře (z r. 1664) vlévaly do potoka Slavíče. Na mapě Morávky je Slavíč poprvé zakreslen r. 1674. Mapa obsahuje také označení hor – Beskit. Slavíč je zde zmíněn jako Slawitz hory. (3) Na mapě z roku 1736 je název Slavíč zaznačen jako Slabicz, pro potok i vrch. (4) Na mapě I. vojenského mapování (1764 – 1768) jako Slabitze. (5) Na mapě II. voj. mapování (1836 – 1852) je zaznačen název Zlabicz, pro vrch a název Slawitsch pro potok. U slova na mapě Zlabicz došlo k záměně počátečního písmena za z, místo s. (6) Na mapě III. voj. mapování (1876) je zaznačen jako Slawicz.(7)Na dalších mapách pak zmiňován pouze za Slawitsch. |